Vietnam – Hanoi, město tisíců a jedné motorky

Hanoi

Do Hanoje jsme přiletěli po půl desáté večer. Z toho důvodu jsme si předem zajistili odvoz z letiště na hotel za nějakých 18 dolarů. Přiletět dřív, tak zkusíme místní dopravu, se kterou by to vyšlo mnohem lépe. Po příletu nám kontrolovali palubní lístek. S tím jsem se setkal poprvé a pár lidí ho dlouze hledalo po kapsách. Cestou jsme si vyřídili imigrační. Vízum jsme měli elektronické, takže jsme dostali jen razítko a mohli jsme si jít vyzvednout zavazadla.

Hanoi

Před letištěm byl docela šrumec. Z hotelu nám psali, že nemáme nasedat k nikomu, kdo nemá naše jména a název hotelu na cedulce. Obecně jsem se čtením různých diskuzí dost vyděsil předem. Nakonec jsme řidiče našli a ani nás cestou neokradl nebo nezabil. Jinak z letiště do centra města je v pohodě možné jet i autobusem. Express stál něco okolo 30k dongů a obyčejný cca 8k. Rozdíl je v tom, jak vypadá a jestli cestou zastavuje. Pokud nespěcháte, klidně sedněte do normálního autobusu, vždy staví nakonec někde v centru a netrvá to o tolik déle. Express najdete hned po vystoupení z letiště mírně vpravo a normální autobus vpravo cca 300 metrů za parkovištěm.

Po ubytování jsme vyrazili do centra. Venku bylo příjemných 24 stupňů a město opravdu žilo 24h/den. Všude vonělo jídlo, řvaly skútry a občas nám někdo něco nabízel. Obecně se s angličtinou nejlíp dorozumíte v Hanoji a Ho Chi Minh City. Jinde to poměrně jde v hotelích, ale u zbytku komunikace je občas potřeba nohy a ruce.

V hotelu nám dali informace, co kde najdeme a kam se podívat. Zjistili jsme si také, kde vyměnit peníze. Dolar vyšel na cca 22k dongů, což nebyl tak úplně špatný kurz. Při výměně si bylo potřeba dávat pozor. První nám proběhla bez problému, ale podruhé s penězi pán lehce čaroval. Nejdřív zadal omylem špatně kurz a nakonec nám peníze ještě špatně spočítal. Na obojí jsme ho upozornili, protože oba omyly byly překvapivě v jeho prospěch. Nakonec nám to celé spočítal dobře a my z místní pošty vycházeli nově jako milionáři.

Hanoi

Hanoj je krásná ve dne i v noci, kdy je řada míst osvětlená. Udělali jsme několik procházek, podívali se na místní vodní loutkové divadlo a nakoupili malé suvenýry. Co se týče cen, tak je potřeba smlouvat. A to ne o drobné, ale tak o 2/3 ceny. Ze začátku jsme z toho měli divný pocit, ale časem si člověk zvykne. V podstatě třeba vietnamský klobouk na hlavu vám nabídnou za klidně 150k dongů a po smlouvání i za 30k. To samá platí pro ovoce na ulici jen možná v jiném poměru. Nikdy nebrat první cenu je základ. V prvních dnech to člověku přijde zvláštní, pak normální a ke konci se smlouváním i o kus ananasu lehce otravné. K tomu jedna dobrá rada. Nejdříve si zjistěte cenu věci u různých prodejců. Pokud něco chcete hned, částku vemte, vydělte 3 až 5 a určitě se na něčem rozumném potkáte.

Hanoi

Navečer jsme chtěli dořešit SIM kartu, protože používat evropskou rozhodně není dobrý nápad. Koupili jsme za 250k dongů s limitem 6gb a nějakým voláním zdarma. Kolik bylo minut úplně nevím, celou dobu jsme používali jen data pro mapy, internet a WhatsApp. Po tři týdny s tím, že skoro všude byla WIFI, nám stačila jen jedna SIM. Určitě se dala někde pořídit levněji, nicméně takhle přes hotel nám ji donesli přímo na recepci. Ostatně takhle fungovalo všechno. Pokud od toho daného člověka, se kterým mluvíte, nechcete danou věc vůbec koupit, tak o ní nemluvte. Tedy stačilo se zmínit o SIM kartě nebo autobusu a někdy už nebyla cesta zpět.

Hanoi

Jako všude ve Vietnamu, je potřeba si zvyknout na dopravu. Ta se zdá trochu chaotická, ale funguje. Přecházení na zelenou nutně neznamená, že nic nepojede. Člověk musí opatrně vejít do vozovky a pomalu jít. Dost skútrů jezdí i protisměrem, po chodníku a celkově nějak tak všude. Pár nehod jsme viděli, ale nikdy se nám nic nestalo. V podstatě jde o fungující chaos.
Dost lidí nám říkalo, že není dobré jíst ovoce hned na ulici, do sklenky si nechat dát led a cokoliv, kde by se objevila nebalená voda. Prvních pár hodin jsme se toho drželi, ale udržet to prostě nešlo. Párkrát za cestu nás zabolelo břicho, ale dalo se to vydržet a žádné větší problémy nebyly.

V hotelu jsme si místo zájezdu do Ha Long koupili jen cestu autobusem. Vyšla 250k dongů na jednoho a trvala něco okolo 4,5 hodiny.

Tipy:

Jezero Hoan Kiem
Vodní loutkové divadlo
Tháp Rùa (tzv. Želví věž)
Chrám Ngoc Son
Ho Či Minovo mauzoleum
Chrám literatury
Chrám Jade Mountain
Đồng Xuân Market
Prezidentský palác
Autor: Kuba